Co že to ta houba je? A dá se jíst?

Mořskou houbu (Spongia maritima) si lidé často pletou s rostlinou, lufou (Luffa aegyptiaca). Rozdíl je v tom, že první je mnohobuněčný živočich a to druhé je rostlina stejného rodu jako okurka. 

Z hlediska biologie je mořská houba jediný živočich, který se nemůže pohybovat z místa na místo. Patří do kmene houbovců (Porifera), ale pozor, je to jiný kmen, než houby, které jíme, to je kmen Fungi.  Jsou to, tedy ty naše z kmene Porifera, jednodušší a většinou mořští živočichové s vakovitým tělem, kteří mohou výjimečně dosahovat velikosti až 2 m. Tělo houby se skládá ze dvou vrstev buněk a dutiny uprostřed. Uvnitř dutiny jsou límečkové buňky, které pohybem bičíků víří vodu a pomocí límečku zachytávají organické částice nebo plankton (záleží na druhu mořské houby). Do dutiny vede několik malých přijímacích otvorů, které jsou umístěny v dolní části mořské houby. V horní části je umístěn jeden velký, vyvrhovací otvor (osculum).

Dýchají celým povrchem svého těla. Nemají cévní, vylučovací ani nervová soustavu. Mořské houby však mají skelet (kostru) - síť vláken nebo jehliček tvořených oxidem křemičitým nebo uhličitanem vápenatým. Tato opora těla (po vysušení měkkých částí živočicha) působí velmi dekorativně (vzhledem připomínají dekorativní mořské houby většinou krajky)

Mořská houba žije na dně oceánů v neuvěřitelné hloubce od pěti do sto metrů. Živí se planktonem, ve kterém je spousty minerálů a filtruje vodu. V mořském království žije více než 5 tisíc druhů hub, z nichž je pro nás zajímavých jen 36 a pouze 15 z nich se hodí k péči o tělo. Jejich volný lov je zakázán a pěstování a sběr prochází velmi přísným dohledem. Aby houba dosáhla výšky patnácti centimetrů potřebuje minimálně dva roky. Ty větší kousky rostou až pět let.